Jaká je naše koncepce bezpečnosti ve městě? Jak zajistit klidný život občanů nebo regulovat rychlost dopravy? Na jaká rizika se musíme připravit a jak jim čelit? To podrobně popisujeme zde…Když se někoho z místních zeptáte, jak bezpečně se cítí v našem městě, odpovědi jsou skoro vždy stejné:
- malý pocit bezpečí v nočních hodinách okolo náměstí
- vysoký výskyt cizinců na veřejnosti, strach z ubytoven
- obavy z automobilové dopravy, málo přechodů, vysoká rychlost
- časté krádeže kol, aut a vloupání do domů
Je potřeba říct, že hodně věcí je subjektivních, často živených sociálními sítěmi. Úplně špatné to u nás není. Ano, je velmi nepříjemné jít jako holka sama večer přes náměstí, nedejbože okolními uličkami, a přemýšlet, zda se někdo z opilé skupinky k vám nevydá. Vnímáme řítící se auta po hlavních krajských silnicích směrem do města. Stoupá v nás adrenalin, když vidíme lidi vyzvedávat si od dealera denní dávku u Labína. To jsou jasné hrozby pro všechny.
Tento článek jsme vydali také v novinách Piráti se STANem, které roznášíme do vašich schránek.
Celková úroveň kriminality je u nás ovšem mírně nižší než je středočeský průměr. Na tom se ale nedá stavět, není cílem porovnávat se s Kladnem nebo Mladou Boleslaví. Navíc, když se podíváme na nejbližší okolí Prahy, najdeme zde pár jevů, které by nás měly varovat a připravit nás na očekávatelné hrozby.
S růstem obce přichází zvýšená kriminalita
V případě pražské metropolitní oblasti je nejvyšší míra kriminality v obcích jižně a jihovýchodně od Prahy, tedy v místech, kde po roce 1990 začal proces novodobého osídlování středočeského kraje. V souvislosti s aktuálním přesunem těžiště investic do bydlení k nám na východní a severní zázemí Prahy je možné předpokládat, že intenzivní rozvoj bytového fondu a zvýšené stěhování způsobí podobný nárůst kriminality i v těchto lokalitách. A to se nás už bezprostředně týká.
S novou výstavbou je spojena relativní anonymita, dynamický rytmus a proměny počtu přítomného obyvatelstva během dne. Zjednodušeně řečeno se přes den stává značný majetek opuštěným, což může někdo chápat jako příležitost. Jak to?
Vývoj na jihu Prahy totiž nejdřív přivedl do těchto obcí na přelomu století mnohdy až několikanásobně více obyvatel, a to převážně z hlavního města. Tím vzniklo první podhoubí pro zvýšení kriminality: vysoká koncentrace obyvatel. Druhým faktorem pro zvýšení kriminality je dostupnost bydlení v nových bytech a domech především pro lidi s vyššími příjmy. V kombinaci s vylidněností během dne, způsobenou každodenní vysokou vyjížďkou z obce, taková situace představuje terč kriminality zaměřené na movitý majetek.
Naopak oblasti v raném stadiu nového osídlování, tedy lokality jako Brandýs-Boleslav severovýchodně a západně od Prahy, mají sice celkovou míru kriminality taktéž nadprůměrnou oproti ČR, ovšem oproti jižnímu a jihovýchodnímu území až o třetinu nižší. Je to dáno především výrazně nižším výskytem majetkových a méně závažných trestných činů.
Platí rovněž kriminalistický axiom, že města s více než 20 000 obyvateli mají vůči svému okolí zvýšenou celkovou kriminalitu. Tento počet obyvatel překročíme již letos a axiom se na nás již potvrzuje.

Je třeba se připravit, nečekat
Díky zkušenostem z jiných míst tedy víme, co naše město čeká a nabízí se otázka, jak jsme připraveni těmto hrozbám čelit a minimalizovat jejich vliv na obyvatele města? Bohužel minimálně.

Tak především: máme málo městských strážníků. Je sice pravda, že se uvádí jako ideální poměr 1 strážník na 1000 obyvatel – máme jich 19 – ale to platí u větších měst, kde jsou jich vyšší desítky a povinná obsluha služebny není tak znát. Na nepřetržitou službu potřebujete 4 směny, u nás bude mít směna tedy 4-5 členů. Jeden policista na služebně u kamer, jeden na dovolené či někde úředně a rázem máte na celé město jedno auto s třemi strážníky. A to nestačí, bez fyzické přítomnosti strážníků se ve městě v noci cítit lépe nebudete.
Kriminalita ve městě není rovnoměrně rozložena. Poměr kriminality mezi Brandýsem a Boleslaví je zhruba v poměru 5:1, ale i tak bychom měli směřovat ke dvěma plnohodnotným hlídkám strážníků trvale ve službě a mít rezervu na Boleslav. Bezpečnost není nikdy levná, ale dnes na Městskou policii vydáváme jen 12 mil. Kč ročně a navýšení je tudíž představitelné. Na nákladech se budou muset podílet i firmy, které hrozby vznikající ze zaměstnávání agenturních zaměstnanců generují. Město nemůže za podnikatele nést náklady v kriminalitě, potírat černé ubytovny a financovat to na úkor svých občanů.
Druhá věc je kamerový systém, který je zoufale zastaralý, má minimální rozsah a nebudeme daleko od pravdy, když si tipneme, že polovina stanovišť je nefunkční, anebo zabírají věci jako radnici, kde moc hrozeb nečekáte. Naopak, je vám jako chodci příjemná v noci trasa z Plantáže, okolo zámku do ulice Na Celné? Jedná se o oblast, která je v noční dobu mimo jakoukoli kontrolu a přitom je přirozenou spojnicí Labe a centra.
To je potřeba změnit neprodleně, strážníci asi nenastoupí hned, ale projekt a instalace moderního kamerového dohledu je nezbytností.

Že má město intenzivně řešit rychlost vjíždějících aut do města není vůbec k debatě a výmluva, že se jedná o krajské komunikace, nestačí. Za čtyři roky se v této oblasti neudálo nic, slibované úsekové radary nejsou a o lepší řešení se nikdo ani nepokusil. Lepším řešením myslíme vjezdové oboustranné ostrůvky na všech hlavních silnicích. Pak musí zpomalit pod 50 km/h všichni a nestačí jim ignorovat blikající tabuli radaru. Výzkumy hovoří jasně, kdo zpomalí, ten už nezrychlí. Najdete je i v obcích na silnicích I. třídy. S těžkým srdcem bychom akceptovali i to měření rychlosti, pokud je to řešení výrazně rychlejší, ale radši 100% řešení, než šmírování a účelové plnění pokladny: většina řidičů dnes spoléhá na to, že je nikdo popotahovat nebude.
Spolupráce a prevence: chybí
Jedna věc je ale nejdůležitější a nic z výše uvedeného se jí nevyrovná – spolupráce. Ve městě sídlí ředitelství Policie ČR Praha – venkov a řešíme i přestupky spáchané v okolních obcích. Jenže nepracujeme spolu, ale vedle sebe.
V oblasti prevence kriminality ve městě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav chybí spolupráce veškerých orgánů prevence kriminality, jako je OSPOD, školní preventisté či nejrůznější neziskovky a azylové domy. Nejsou zpracovány žádné dokumenty a metodiky, podle kterých by šlo pracovat. Aktuální stav je tedy takový, že není na co navazovat a celou problematiku prevence je nutné začít řešit od zcela základních činností.
V současné době probíhají setkání Policie ČR a naší městské policie, kde se předávají požadavky „ad hoc“. Mají však více méně informativní charakter ve smyslu, který známý pacholek řídil opilý. Nejedná se o setkání, která by nahrazovala koncepční práci v oblasti prevence kriminality.
V našem městě neexistuje nasměrování prevence kriminality, málo subjektů je zapojených do projektů, chybějí analýzy predelikventního chování zaměřené na různé rizikové skupiny obyvatel jako jsou senioři, děti a mládež, národnostní menšiny.
Neexistence „komise prevence kriminality“ je jednou z překážek k mnoha dotačním programům právě v této oblasti a to jak v oblasti sociální prevence nebo poskytování konkrétních služeb ohroženým obyvatelům.
První úkoly na radnici jsou tedy jasné
- posílení a dovybavení Městské policie včetně revize kamerového systému
- nastavení nové kvality spolupráce s Policií ČR a s oddělením prevence kriminality v rámci Středočeského kraje
- zapojení se do preventivních programů realizovaných Středočeským krajem
- nastavení spolupráce s nestátními a neziskovými organizacemi
- trvalé sledování a vyhodnocování struktury a dynamiky kriminality
- zavedení průběžného monitoringu dopravní situace
Prevence kriminality znamená, vyhnout se kriminalitě a řešení jejích následků. Znamená vyšší spokojenost ze života a ve výsledku i menší náklady. Stačí se poučit ze zkušeností jinde. Pusťte nás na to!