Příliš mnoho hemžení kolem městského majetku a BBM

Až příliš mnoho podivného se děje kolem městského majetku a městské společnosti BBM. A protože městem zakládané společnosti jsou typickým způsobem, jak o majetek města přijít, dáváme nato jako opozice obzvláště pozor. Jaký je vývoj?

Tento týden si povšiml opoziční zastupitel Tomáš Nekola, že město uzavírá smlouvu o půjčce na financování rekonstrukce sídlištních topných kanálů s Českou Spořitelnou. To je v pořádku, s tím se počítalo. Jenže přes původní halasná upozornění, že město za tímto účelem nemusí zastavovat městský majetek se zárukou stávají domy v Lipové ulici číslo 1498 a 1499 – tedy ten dlouhý panelový dům (viz obrázek) při cestě z brandýského náměstí k trati.

Tento postup není správně

První problém je právní. Zástavu městského majetku smí schválit pouze zastupitelstvo, v něm sice koalice má většinu, ale úplně jisté není, že se některý z koaličních zastupitelů nerozpomene na předvolební sliby a odmítne zástavu majetku odhlasovat.

Navíc v minulosti předseda představenstva BBM, někdejší místostarosta a dnešní zastupitel v jedné osobě Jiří Vojta prohlašoval, že na rekonstrukci kanálků město nepotřebuje zastavovat majetek, úvěr je zajištěn bez ručení. To vede k otázce, co se stalo, že se tak dramaticky změnilo hodnocení bonity města bankou, se kterou navíc dlouhodobě spolupracujeme? Očekává banka nějaký významný průšvih, o kterém nevíme? S ohledem na neochotu města transparentně komunikovat se to samozřejmě stát může …

Druhý problém už je finanční. Panelák je ve špatném stavu, před rekonstrukcí, na kterou si město bude brát úvěr. Jenže bude velmi obtížné dostat úvěr v případě, když na majetku vázne zástava pro jednu banku, od banky jiné. To by ale znamenalo, že město si bude muset vypůjčit od Spořitelny a to za jejích podmínek.

Podmínky úvěru: podivné…

Co to v praxi znamená? Město si půjčuje skoro 34 milionů Kč s úrokem 3,3% a se zástavou majetku. Zvýšenou sazbu lze chápat, v posledním půlroce úrokové sazby rostou a 3M PRIBOR se pohybuje na dvou procentech, úvěrová sazba je tedy o 1,3 procentního bodu vyšší. A to není málo.

Parametry úvěru:

  • 33,6 milionů Kč s úrokem 3,3% a úrokem z prodlení navýšeným o 11%.
  • zástava majetku budov Lipová 1498 a 1499
  • splatnost úvěru: 20 let v měsíčních splátkách

Podívali jsme se na nedávno uzavřené podobné smlouvy. Například Ústí nad Orlicí si minulý měsíc půjčilo 25 milionů Kč na rekonstrukci objektu Dukla, rovněž na 20 let a to za sazbu 0,16 procentního bodu nad tříměsíční sazbu PRIBOR, tedy v současné době na 2,17%. Banka nepožadovala žádné zajištění.

Chebské technické služby si půjčily na konci září 10 milionů Kč od Komerční banky za 1M PRIBOR + 0,8 procentního bodu (tedy aktuálně 2,7%), zajištění je jen blankosměnkou.

No a do třetice, Nemocnice Kyjov si opět od Komerčky nedávno půjčila  40 milionů Kč za sazbu 1M PRIBOR + 0,4 procentního bodu (tedy aktuálně 2,3%) – a opět bez zajištění.

Zástava na majetek města? Neobvyklé!

Prozkoumali jsme i další smlouvy uzavřené v poslední době jinými bankami a městy. Ukázalo se, že naše město si půjčuje za jemně řečeno nepříliš zajímavých podmínek. Sazba je relativně vysoká (kvůli dlouhé fixaci, proto se často sjednává varianta odvozená od mezibankovních sazeb PRIBOR) a půjčka je zajištěná majetkem, což je pro město velmi nevýhodné, neboť se tím město pro další půjčku stává rukojmím banky. A je to velmi nestandardní postup, který banky nikdy nevyžadují, ČS jej nemá uvedený u žádné z 20 smluv s městy za letošní rok.

Není nutné za vším hned hledat čerty. Samozřejmě se může stát, že v návrhu úvěru Česká Spořitelna vyhodnotila, že naše město je ve velmi špatné finanční situaci a půjčka je riziková. Ale v tom případě bychom o tom měli něco vědět.

Předsevzetí Našeho Dvojměstí nezastavovat městský majetek, s nímž šlo do voleb, vzalo za své necelé dva měsíce po volbách.

To není bohužel poslední problém s městskou organizací BBM.

Jen v letošním roce se firmě nepodařilo včas dodat vyúčtování tepla, nakonec jej zasílala s velkým zpožděním, za což hrozily významné postihy.

Rekonstrukce teplovodných kanálů s sebou nesla i načerno, bez vědomí města položenou optickou síť, kterou se někdo pokusil přidat do výkopů.

A teď ještě tohle.

Teď už nám jen chybí ke štěstí, aby město vyvedlo část majetku BBM do jemu podřízené společnosti, aby skrylo před všetečnými zastupiteli a občany finanční dění ve společnosti. Ale to už by snad bylo až příliš nápadné…

Jeden komentář u “Příliš mnoho hemžení kolem městského majetku a BBM”

  1. Proč si vůbec města a obce půjčují na “běžnou” údržbu městského majetku? To jsou přece relativně predikovatelné a konstantní výdaje.

    Moc tomu nerozumím – obec má zpravidla fixní příjmy XYZ/rok. Proč tedy neinvestuje dejme tomu 70-90% této částky a zbytek nespoří na větší/nečekané investice?

    V případě že město hradí investice/údržbu z úvěrů, platí navíc úroky bankám, které by ušetřilo, pokud by postupovalo jak navrhuji výše.

    Město přece není firma, která potřebuje např. velký úvěr na novou výrobní halu, která jim přinese v budoucnou třeba dvojnásobné příjmy.

    Úvěr bych chápal pouze v případě že město potřebuje nečekaně velkou částku, např. v případě povodně nebo jiného živelného neštěstí většího rozsahu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *