Jak naplníme prázdnou městskou kasu

V květnu schválená obří investice do intenzifikace ČOV ve výši 350 mil. Kč
znamená, že v roce 2023 budeme mít zcela prázdnou městskou pokladnu.
Pro podporu developerských aktivit vedení města spotřebuje všechny naše
letité úspory. Současně budeme po dlouhých letech bez úvěrů zadluženi
200 mil. Kč úvěrem na sportovní halu Palachova. To vše v době bezprecedentní inflace a hrozící ekonomické krize. Běžný rozpočet města na investice je okolo 90 mil. Kč ročně. Za to opravíte leda tak pár ulic. Co s tím? Kde vzít peníze na všechno, co naše město potřebuje?

Poplatky od developerů

Dnešní vedení města se pyšní přijatými zásadami pro nové developerské projekty, které určují platby za každý nový byt. Jenže ty velké jako
Sedmikráskov prošly bez příspěvku a ty nové malé jsou jen pár drobných
milionů, které město získá od developerů až za několik let. Příjmovou situaci to nezachrání. Jediný velký projekt U jatek s platbou 50 mil. Kč je pod palbou kritiky veřejnosti a není jasné, zda vznikne.

Máme tu nepopulární možnosti. Například zvednout daň z nemovitostí na obvyklý koeficient okolo Prahy a tím získat ročně navíc cca 30 mil. Kč. S takovým příjmem je myslitelné vzít si úvěr na zhruba osminásobek. Co se dá postavit za 250 mil. Kč? Třeba škola pro 700 žáků za miliardu, když vám se zbytkem pomůže státní dotace.

Bylo by to pro vás přijatelné, když se peníze důsledně použijí k řešení třeba přeplněnosti tříd základních škol? Nám to přijde dobrá cesta!

Úspory? Na ty je potřeba sekerník!

Pak jsou tu cesty úspor. Radnice
vytvářením soustav městských společností jako BBM a Technické služby
projídá veřejné peníze na tvoření
zisku v těchto firmách a platí zde zbytečně management za přeposílání
objednávek zhotovitelům. Město je
bezpochyby schopno uspořit na svém
provozu okolo 10 mil. Kč.

Je nutné důsledně kontrolovat investice. Jsme svědkem pravidelného
předražování IT zakázek, absurdit
jako socha papeže za 1,5 mil. Kč, nákupu drahých pozemků, studií za
miliony od spřátelených architektů,
zbytných restaurátorských oprav prostor na zámku. Je potřeba revidovat
projekty je oprava Plantáže, pronájem církevní Orlovny. I to jsou v průměru jednotky milionů Kč ročně.

Evropským standardem je účast firem v regionu

A pak jsou tu možnosti příjmů v řádu desítek milionů korun ročně. Je potřeba zainteresovat firmy, které ve městě generují obrovskou dopravní a sociální zátěž, aby podle standardů svých západních vlastníků zařadily do svých programů i společenskou odpovědnost. Jen Continental generuje tržby okolo 70 miliard korun a zisk v ČR překračuje běžně 1 miliardu. Co získá město Brandýs-
-Boleslav s pobočkou s 2000 zaměstnanci a novými výrobami v Toušeni od této firmy? Nic! Má jen náklady. A to se musí dramaticky změnit. Ačkoliv si to hodně lidí myslí, obce od sídlících firem kromě daní pozemkových a nemovitostních nezískávají žádné příjmy.

Rozpočtové určení daní? Ano!

Nejjistější a také nejsložitější je získat pro město nové příjmy z rozpočtového určení daní státu od Ministerstva financí. Za každého trvale přihlášeného obyvatele město totiž získává na výnosu ze všech daní 15-20 tisíc korun. Nic jiného neovlivníme. Větší katastr město mít nebude a na vyšší počet žáků ve školách potřebujeme nejdřív nové budovy.

Podle odhadů žije ve městě až 3000 obyvatel bez trvalého pobytu. Když polovinu z nich přesvědčíme, že se jim trvalý pobyt vyplatí, máme jistý příjem města každý rok klidně o 30 mil. Kč vyšší. Zde musíme napnout maximální snahu! Pojďme místo mediální prezentace města motivovat lidi k trvalému pobytu, vždyť adresa Brandýs-Boleslav je prestižní. Klidně uspořádejme loterii, kde slosujeme každých 100 nově přihlášených a hlavní cena bude zájezd na Tahiti, bohatě se nám to vyplatí. Osvoboďme ty nové od poplatku za odpady a vysvětleme těm stávajícím, že je to skvělá investice. Zaveďme osvědčené motivace typu městská karta, na kterou můžete zdarma do bazénu či knihovny a umožní vám čerpat slevu třeba na kulturní akce pořádané městem.

A když to nepomůže, musíme mít odvahu i pro nepopulární kroky typu parkovací zóny. Občan s trvalým bydlištěm zaplatí symbolickou částku a ten bez bydliště poplatek v řádu výnosu z daní. Nemůžeme dotovat život lidí v nájemních bytech bez trvalého pobytu. Kdo za tyto lidi zaplatí poplatek za odpad, z čeho máme pro ně udržovat komunikace, svítit, sekat městskou zeleň? Navíc, když se přihlásí na dva týdny, až bude jejich dětem 6 let, kvůli získání místa ve škole, zatímco za celou předchozí dobu pobytu nepřispěli k posílení kapacity škol ani korunou.

Součtem těchto opatření lze získat do městského půl miliardového rozpočtu až 100 milionů Kč navíc. To je ročně dvojnásobek než dnes na potřebné investice, na splácení úvěrů na novou halu, domov seniorů či jen na skvělé silnice ve městě.

Tak musíme začít!

Autor: Marek Rebicek

zastupitel města za Piráty, člen finančního výboru.

Jeden komentář u “Jak naplníme prázdnou městskou kasu”

  1. Dobrý nápad miestne firmy zapojiť do projektov dobrovoľným zdaneńim szároveň ich zapojiť do rozhodovania o veciach verejných napr územné plánovanie Marian

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *