Od koalice Našeho Dvojmětí a Podpory občanů se v roce 2014 čekalo hodně. Naštvanost města na vedení radnice ODS a TOP09 byla obrovská a sousedské iniciativy měly být dobrou odpovědí na klientelistické řízení a investiční zaostávání. V roce 2018 dali občané těmto stranám ještě jednu šanci, neboť jedno volební období je na velké projekty málo a přeci jenom atmosféra na radnici se zdála být lepší.
Nakonec město vedené Vlastimilem Pickem končí po více než 30 letech života ve
svobodné a bohaté společnosti stejně investičně zaostalé jako za jeho předchůdců. Rozbité silnice, rozflákané chodníky. Kde jsou ty sportovní haly? Nové školy? Kulturní dům? Domov seniorů? Město prostupné pro cyklisty? Revitalizace Houštky včetně opravy ruin lázní? Poliklinika v Boleslavi? Lávka přes Labe? Oprava městských bytů? Nic z toho se ani stavět nezačalo. Děti na Palachovce dál cvičí na chodbách.
Když už nedokážeme stavět nové, co se postarat o darované? Piaristická kolej
na Vyšším hrádku je 250 let stará barokní stavba s obří zahradou. Město ji před lety získalo od kraje, měla z ní být Základní umělecká škola. Po brandýském zámku je to druhá nejvýznamnější stavba v brandýské části dvojměstí a město ji nechává chátrat.
Podpora občanů a Naše Dvojměstí bude samozřejmě argumentovat okončenými projekty. Z nich lze bez výhrad ocenit snad jen opravu budovy a přestěhování pražských pracovišť úřadu do Olbrachtovy koleje. A opravu archivu úřadu pod brandýskou radnicí. To je tak asi všechno.
K parkovacímu domu u vlaku co nikam nejezdí, bylo řečeno vše a je fakt smutné, že tento betonový pomník je největší stavbou osmileté koalice. Školky ve Staré Boleslavi jsou jen drobným hašením populačního požáru. Základní školství koalice řešila přístavbami stávajících škol, ačkoliv bylo jasné, že to nestačí. Na tolik potřebné projekty dvou škol se ani nesáhlo a je to obrovský handicap rozvoje města. Pár opravených ulic lze ocenit, ale to je takové vesnické měřítko, řada našich sousedů stále chodí v prachu či blátě. Ty nejdůležitější ulice opravoval za své kraj. Povrchy páteřních městských ulic jako Jiskrova či Výletní vypadají jako po válce.
Když se městu něco podařilo postavit, výsledek je rozpačitý. Exkluzivní zelený
prostor 35.000 m2 mezi sídlištěm a nemocnicí se podařilo vyčistit od odpadů,
náletů a zprůchodnit. O parku se však hovořit nedá a místu zoufale chybí vodní
plochy a zapojení Vinořského potoka. Bytový dům č. 191 Na prádle slouží
nově sociálně slabým, ale investice se vyšplhala na více než dvojnásobek z původně 17 mil. Kč rozpočtu a ze sociálních bytů jsou cenovkou byty spíše luxusní. Snad alespoň, že se zachránil hezký dům.
Oprava zámecké kaple je povedená, ale zámek dál nemá žádnou koncepci svého
zviditelnění a jeho návštěvnost neroste Přes léto se na něm moc akcí nekoná,
zato jsou připraveny pro období hospodářské recese další plánované investice v desítkách milionů Kč do opravy Plantáže a výstavby skleníků.
Kluziště v Zahradnické provozujeme za astronomických 220.000 Kč měsíčně
a slibovaná výstavba zázemí mu chybí už 3 roky. Drobné investiční věci jako pumptrack v Hluchově končí pravidelně jako účelové dělení veřejných zakázek pro vybrané dodavatele radnice. Opravené topné kanály CZT, investice města do plynové kogenerace, nová kotelna v ZŠ Na Výsluní, připravované výměny plynových kotlů v Kralovické a na sídlišti působí ve světle ruské války jako ohrožení energetické bezpečnosti místních obyvatel. Přitom jsme již v roce
2014 navrhovali výstavbu lokálního zdroje na biomasu, využití přirozeně vznikajících odpadů při činnosti Technických služeb pro zajištění dlouhodobě udržitelné centrální výroby tepla.
Paradoxně nejvíc jsou ve městě za poslední roky vidět investice Středočeského kraje, rekonstrukce Pražské včetně kruhového objezdu, nové povrchy ulic Kostelecká, Mělnická či Vestecká. Letos se pravděpodobně otevře obchvat Staré
Boleslavi a za rok i Záp. To je skutečná pomoc při řešení dopravní obslužnosti
města.
Náš úřad naopak dopustil povolení masivní výstavby skladovacích hal v Lázních
Toušeň, kdy veškerá kamionová doprava pojede z dálnice přes Kralovickou a Zápskou ulici. Stovky nových kamionů denně, aniž by vedení města podniklo cokoliv pro ochranu obyvatel či zapojilo do řešení původce zátěže firmu Continental. Tedy pokud za účinnou pomoc místním obyvatelům nepovažujeme to, že když pojede kamion rychle, dostane pokutu rozšířeným úsekovým měřením rychlosti.
V řešení městské hromadné dopravy jsme jako město selhali zcela. Žádné nové
zastávky, žádné nové spojení pro děti. Každý den vozí stovky rodičů svoje děti
do škol, protože se bojí nechat je jít pěšky ve špičce přes město. Pokud jde o dojíždění do Prahy, kam míří 30 % dospělých a 50 % studentů, město si nechalo vnutit trolejbusy na stávající lince 375, které mimo “ekologie” a sloupů s dráty nepřinesou pro naše obyvatele žádné zlepšení. Na dobré kolejové spojení s Prahou jsme rezignovali, cyklostezka za Popovicemi smět Letňany se nekoná.
Nikdo z města se o ně nezasadil a to, co jsme navrhovali, vedení města odmítlo.
V koncepci dopravy “v klidu” politici radnice dál činí neviditelné kroky v modifikaci parkovacích zón, které jen poškodily občany bydlící v ulicích vedle nich. Pro řešení parkování na sídlišti či v přeplněných ulicích chybí vedení města odvaha, je přece před volbami a tohle je nepopulární téma. Město zůstalo neprůchozí pro pěší a cyklisty.
Spolupráce s katolickou církví při rozvoji Staré Boleslavi se smrskla do použití veřejných peněz na bronzovou bustu papeže za 1,5 mil. Kč k potěšení kardinála Duky. Za to mělo mít město zapůjčenou Orlovnu, kterou smělo na své náklady zrekonstruovat na malý kulturní sál.
Inovativní projekty jako participativní rozpočet skončily v roce 2021 s ostudou, kdy radnice nečekala ani na výsledek hlasování a věci, co chtěla sama tlačit, stavět začala a pak formálně vyhlásila vítěze soutěže.
Čekají nás obří investice do opravy ČOV, kdy přešlapování vedení může městu finančně zlomit vaz, neboť ceny stavebních prací trvale rostou. Z původně odhadovaných 220 mil. Kč se v nabídkách už nedostaneme pod 350 mil. Kč. Ten samý problém hrozí zastavit novou halu Palachova či budoucí stavby škol. Chybí nám jakákoliv strategie na zvýšení příjmů města, pár milionů od developerů, které město získá vždy až po vydání stavebních povolení na jejich projekty, situaci nezachrání.
Přitom sami představitelé Podpory občanů a Našeho Dvojměstí projevili v osobním životě dobrou investiční způsobilost. Dokázali získat do svého vlastnictví Sportcentrum, koupit a opravit ubytovny ve městě, zařídit výstavbu bytových domů pro rodinu, pořídit nové nemovitosti při minimálních příjmech z podnikání. Je skvělé, že jsou tak šikovní v osobním životě! Snad jen škoda, že podobně kvalitně se jim nepodařilo zhodnotit práci pro město.
Tato politická garnitura bohužel končí stejně jako jejich předchůdci. Nepostavili jsme tu nic, na co bychom mohli být hrdí, ba dokonce jsme ani nic neopravili. Za dvacet let první republiky tu naši předci postavili gymnázium, poštu, kino, jez s elektrárnou a Houštka byla výletním cílem Pražanů. My tu klopýtáme za přílivem nových obyvatel do města, aniž bychom zlepšovali život těm, co tu
již žijí, tedy nejen pár “vyvoleným” radničním matadorům a jejich lidem.
Když chci popsat někomu cizímu, jak se u nás máme, stačí většinou jedna věta:
“Bydlíme v historickém okresním městě 10 km od Prahy na Labi, okolo skvělá příroda, bydlí tu báječní lidé a oficiální počet obyvatel nám klesá”.
